Pravidelné komentáře publikujeme zdarma každý týden. Máte-li zájem je dostávat, zaregistrujte se k odběru

Týden nabitý událostmi v USA za námi

Je nyní na každém investorovi, aby si přebral informace , které přinesl.

První byly k dispozici výsledky voleb. Zdá se, že naplnily očekávání. Republikáni se skutečně dokázali prosadit a nadvláda Demokratů byla významně omezena. Je zcela zřejmé, že na budoucím vývoji USA se budou podílet obě strany rovným dílem.

Klíčové rozhodnutí obměněné politické reprezentace bude jejich postoj ke státnímu dluhu USA.  Důležité bude, zda si uvědomí nutnost začít pracovat na opatřeních, která povedou k zastavení jeho růstu. Takovéto směřování v myšlení amerického parlamentu by vedlo k významnému obnovení důvěry v budoucnost USA.

Dalším důležitým mezníkem bylo vyjádření americké centrální banky FED po pravidelném dvoudenním zasedání. Opět došlo k naplnění očekávání a FED oznámil, že hodlá napumpovat do ekonomiky další likviditu v rozsahu 600 bilionů dolarů. To je sice více než se očekávalo, ale zase na druhou stranu to FED hodlá pouštět do ekonomiky delší dobu a postupně.

Takový postup by ve svém důsledku mohl znamenat, že pokud se ekonomika USA bude rozvíjet dobře, pak by ani tato celková suma nemusela být použita a FED by mohl tisk peněz zastavit dříve, než celou sumu použije. Takový případ by byl pro trhy velmi zajímavým překvapením. Překvapením, které by však opět mohlo přispět k pozitivnímu náhledu na  budoucnost USA.

Závěrečnou informací byla páteční zpráva o trhu práce. Toto byl jediný údaj, kde se těžko dal odhadnout dopředu výsledek.  A ukázalo se, že překvapil. Pozitivní nárůst zaměstnaných naznačuje první vlaštovku. Je pravděpodobné, že by skutečně mohlo dojít k otáčení trendu v zaměstnanosti?  Docela bych tomu věřil. Americké firmy šlapou, mají mnoho konkurenčních výhod. Jedinou brzdou jsou nejistoty na domácí politické scéně (od výše daní, právního rámce, regulace až po výši úrokových sazeb).

Pokud dokáže nyní nově zvolená politická reprezentace firmy uklidnit a definovat budoucnost, zažije americká ekonomika slušný boom. Nejdříve tažený investicemi firem, které přetékají hotovostí. Následovaný opětovnou spotřebou domácností, kterým se začnou zvyšovat příjmy.

Bull market na amerických akciových trzích je jedno z témat, které sledujeme i v mém fondu.

Přeji investičně úspěšný  listopad,

Ing. Richard Koza
portfolio manažer
ATWEL International, s.r.o.

.

Proč shortujeme španělské banky

• Pokud Irsko muselo znárodnit a rekapitalizovat polovinu svých bank z důvodu realitní bubliny, Španělsko je teprve na půli cesty. Irové se postavili k celé věci čelem. Problémové banky znárodnily, zbavili se tragických a nekompetentních manažerů, odepsali ztráty a dnes dokonce chtějí přinutit investory do podřízených dluhopisů těchto bank, aby sdíleli ztráty. Palec nahoru pro Irsko. Na druhé straně Španělsko, které prošlo největší nemovitostní bublinou Evropy a s počtem neprodaných domů zhruba čelí zhruba 6 x horší situaci než USA, stále kličkuje v rámci účetních pravidel a snaží se odsunout přiznání ztrát do budoucnosti. Pokud se ovšem velmi rychle nevrátí britští turisté a nezačnou kupovat rekreační domy na pobřeží en masse, ceny domů budou dále padat a kolaterály bank ztrácet na hodnotě. Pokud budeme předpokládat současné tempo prodejů nemovitostí a nulovou výstavbu nových projektů, pak dnešní zásoba nemovitostí bude rozprodána nejdříve za 5 let.
• Dle španělské centrální banky dosáhly půjčky developerům na konci loňského roku 300 miliard EUR, což představuje zhruba 1,7 násobek vlastního kapitálu bank. Pokud připočítáme půjčky zbytku stavebního sektoru, pohybujeme se kolem 450 miliard Eur, což je zhruba 50% HDP. Značná část těchto půjček pravděpodobně nebude nikdy plně splacena. Pokud máme pravdu, pak Španělsko bude mít brzy polomrtvé banky jako Japonsko po splasknutí Heisei bubliny v roce 1990. Jelikož developeři ve Španělsku nemají reálnou schopnost dostát svým dluhům v plné výši, banky se uchylují k odkupu developerských projektů a schovávají je ve svých rozvahách v přemrštěných cenách. Ke konci roku 2009 převzaly do svých rozvah neprodané projekty za zhruba 30 miliard EUR, tj. zhruba 10% realitního trhu. Španělské banky se rovněž nezdráhají nabízet financování při prodeji zabavených domů ve výši Euribor + 0% po dobu 40 let. Banky rovněž přímo či nepřímo kontrolují zhruba polovinu realitních odhadců, proto jsou pro nás účetní výkazy spíše otazníkem než vodítkem.
• Dalším rizikem pro banky je růst nákladů získávání prostředků. Jelikož poměr úvěrů k depozitům přesahuje 150%, boj o depozita je výrazný. Úročení vkladů ve výši 4% není výjimkou, což tlačí na úrokové marže bank. U všech bank, které shortujeme pozorujeme výrazný pokles čisté úrokové marže. Při růstu ekonomiky 0%, pádu cen nemovitostí a nákladech financování 4% jsou dle našeho názoru banky dlouhodobě odsouzeny ke kolapsu.
• Další problém vidíme v samotné situaci vládních financí ve Španělsku. Velká míra zlepšení, které bylo dosaženo na úrovni centrální vlády, ve skutečnosti proběhla na úkor municipalit a místních vlád. Vysoce decentralizovanému Španělsku, kde centrální vláda kontroluje méně než třetinu výdajů, chybí zřejmě dostatečné kontrolní mechanismy dohlížet nad financemi regionálních administrativ. Finance katalánské vlády například dosáhly natolik otřesných rozměrů, že má výrazné problém sehnat externí financování. Za své dluhopisy tak dnes platí kupón 4,75% plus dodatečné 3% bankám za riziko úpisu. A to mluvíme o jednoletých bondech. Výnos 7,75% na jednoletých bondech pro katalánskou vládu (ekonomicky nejdynamičtější část Španělska...), nezní to trochu jako Řecko či Kalifornie?Pokud si chce Zapaterova vláda příští rok zachovat tvář, bude muset donutit municipality k výraznému šetření. Peněžní rezervy municipalit tak půjdou rapidně dolů a splatnost závazků se bude prodlužovat. To pošle řadu dodavatelů do problémů a problémy se opět přelijí do rozvah bank.
• Evropský stress test bank ukázal na nutnost doplnit kapitál bank pouze ve výši 3,5 mld. Eur. Velmi zvláštní v situaci, kdy celkové ztráty bank se dle nejčernějších scénářů odhadují na 250 miliard, a kdy banky stále nemohou najít kupce ani při redukci cen o 45% z úrovní roku 2007. Možná skutečný stress test přijde až ve chvíli, kdy stát bude muset některé banky znárodnit stejně tak, jako se tomu stalo v Irsku.