Otázka, kterou se tento příspěvek má zabývat, je schopnost překonat mentální bariéru, která se většinou u každého objeví v okamžiku, kdy hodlá zadat příkaz k nákupu či prodeji. Tato bariéra vede k pochybnostem, zda vůbec obchod realizovat a náhle nebere ohled na předchozí rozhodnutí a přípravu. Tzn. detailní příprava k danému obchodu byla provedena, situace důkladně zanalyzována, připraven přesný obchodní plán pro danou akcii - stanoveny vstupní, výstupní a stop hodnoty a jediné co zbývá je zavolat telefonem svého brokera, nebo zadat příkaz prostřednictvím počítače (často už pouze stisknout tlačítko "enter").

Avšak právě v takovém okamžiku se najednou začne obchodníkovi honit hlavou spousta pochybností, které v konečném důsledku mohou způsobit, že obchod nerealizuje. Stává se to velmi často a téměř každý obchodník se s podobnou emocí ve své kariéře setkal. Je to psychicky obtížná situace a neexistuje pro ni jednoduché a jednoznačné řešení.

Velmi často je výše zmíněný emoční stav doprovázen těmito otázkami:

a) "Moje signály říkají jedno, avšak další indikátory ukazují něco jiného"

b) " V tuto chvíli náhle nevidím žádný důvod, aby akcie šla předpokládaným směrem"

c) "Co když nemám pravdu ? Jako budou důsledky ?"

Nejistota, kterou s sebou nesou tyto otázky, může být částečně limitována tím, že si na ně obchodník připraví odpovědi. Lze zvolit třeba tyto:

a) Nikdy nebudou všechny signály ve shodě. To je prostě znak technické analýzy a obchodování vůbec.

b) Obchod, který je jasně zdůvodněný nebo vypadá logicky, ještě nemusí být ve finále být obchodem ziskovým. Někdy jsou trhy více čitelné, někdy naopak jsou značně nečitelné. Obchodník nemůže pochopit všechny příčiny, proč došlo k takovému či onakému pohybu na burze, nehledě k tomu, že pro obchodování to ani nemusí vědět.

c) Žádný obchodník nedělá pouze ziskové obchody. Ztrátové obchody patří k životu každého obchodníka. Právě proto existují stop příkazy, jejichž účelem je ztráty minimalizovat.

Jako další možné pomocné odpovědi lze použít:

a) Sice nejsou všechny indikátory v souladu, ale obchodní systém prokazuje dobrou úspěšnost, i když nejsou všechny indikátory souhlasné. Proto je do toho obchodu možné vstoupit.

b) I když se zdá, že není důvodu, proč by ta akcie měla jít kam předpokládáme, přesto tam jít může. I v roce 1999 se zdálo, že není možné , aby technologické akcie dosáhly hodnot ve stovkách dolarů a došlo k tomu. Proto je lepší obchodovat NE podle toho, co si obchodník myslí, ale dle toho, co trhy naznačují, že je třeba udělat.

c)A otázka zda je rozhodnutí nesprávné ? Ale co když je správné ? Kolik je potenciální zisk, když je rozhodnutí správné ?

A i když může být vlastní nástup do obchodu velmi těžkým emočním problémem, přesto je lepší zkusit jej vyřešit, najít cestu, než jen tak sedět, dívat se a ničemu novému se nenaučit.