Znalost základů jakéhokoli oboru nebo řemesla samozřejmě nestačí k úspěchu. Tak, jako brašna s nářadím nedělá řemeslníka, ani analytický software s desítkami různých indikátorů neudělá z nikoho technického analytika. S nástroji je třeba umět zacházet a také umět vybrat ten správný nástroj na daný úkol. Tento seriál článků je sbírkou mých postřehů a úvah. Nečiní si nárok na označení "odborný článek". Věřím však, že si zde čtenář najde něco zajímavého a inspirujícího pro vlastní rozvoj. Třeba jen impuls v podobě pohledu na věc z jiného úhlu.

O čem vlastně je technická analýza?

Mnoho kritiků T.A. tvrdí, že vývoj trhu nelze předvídat a tedy, že věštíme v podstatě z křišťálové koule. Zbavme se už nyní tohoto zásadního omylu. Technická analýza nevěští budoucí vývoj, ale zkoumá pravděpodobnost růstu v poměru k pravděpodobnosti poklesu. Nepřipomíná vám to poměr risk/zisk? Právě o to jde. Skutečně nemůžeme s jistotou vědět, co se stane v budoucnu. Ale můžeme se vyvarovat nákupu v době, kdy většina indicií hovoří pro pokles a naopak. Protože s rostoucí cenou roste pokušení sklidit zisk a obava z následného poklesu, roste také pravděpodobnost, že nabídka převáží poptávku. Nízké ceny naopak lákají k nákupu a není-li důvod k obavám v podobě např. velké zadluženosti emitenta, je mnohem pravděpodobnější, že levná akcie přiláká kupce, než že kurz bude pokračovat až na nulu. Podobně s pravděpodobností jistě zacházejí také investoři, kteří obchodují na základě fundamentální analýzy. Ta však nezkoumá všechny kurzotvorné informace, ale pouze ty, jejichž původcem je emitent. Proto se její závěr do jisté míry liší od názoru trhu. Vhodným využíváním nástrojů T.A. lze zjistit moment, kdy pravděpodobnost úspěšného vstupu vrcholí, tj. kdy trh začíná měnit názor na směr vývoje.

Technická analýza je v přesnosti načasování obchodu skvělá proto, že umožňuje pozorovat přímé dění na trhu a to s vysokou rozlišovací schopností. Názor investorů a obchodníků se v grafech odráží mnoha způsoby, které je možné poznat a naučit se využívat. Cenu akcie určuje trh, který do jisté míry není dostatečně seznámen se skutečnostmi, ovlivňujícími hodnotu firmy. Zdaleka ne všechny obchody probíhají z důvodu změny názoru na správnou cenu akcie. Svou roli hrají emoce, dosažení investičního cíle, potřeba získat hotovost, atd. Jednou jde o reakci na minulé výsledky, jindy spíše očekávání výsledků budoucích. Proto je tržní cena akcie většinou odchýlena od skutečné podkladové hodnoty a fundamentální analýza nemůže dosti přesně určit její budoucí hodnotu. Technická analýza však zaostává v případech, kdy se objeví skutečnosti ovlivňující budoucnost firmy. Špatné i dobré zprávy nejprve někdo zachytí, následuje reakce části trhu a teprve poté se projeví v grafech. Proto není moudré vyhýbat se jedné nebo druhé analytické disciplíně. Vhodné je obě kombinovat. A ještě lépe společně s analýzou psychologickou, která umí měřit náladu trhu.

Který nástroj je nejlepší?

Kdyby existovala na tuto otázku jednoznačná odpověď, patrně by brzy všichni používali právě ten jediný indikátor, formaci či linku. Nepřeberné množství těchto nástrojů svědčí spíše o tom, že jediný univerzální nástroj neexistuje. Mnoho indikátorů vzniklo proto, že jejich autor nebyl spokojen s chováním již známých indikátorů. Např. stochastický oscilátor překonal RSI v tom, že kromě změn na závěrečné ceně (close) zohledňuje i maximální a minimální dosaženou cenu (high, low). Podle teorie svíček (candlestick) skutečně není jedno, jak dlouhé knoty budou nahoře a dole. Dobrý indikátor by je tedy neměl ignorovat. Ještě však nezahazujte RSI, MACD, klouzavé průměry a další, které sledují pouze cenu závěru. Jejich netečnost vůči krajním hodnotám se může hodit. Třeba v případě, že si někdo sáhl pro stopky pod support nebo když po dobrém zveřejnění optimisté vyhnali kurz na chvíli do oblak. Reakce na tyto extrémy vás může splést a přivést k předčasnému obchodu.

K čemu je dobrý pomalý klouzavý průměr (SMA, EMA)? Máme přeci nástroje, které reagují na změnu mnohem rychleji. Když si počkáme na průraz MA, přijdeme o velkou část rally. Jistěže. Nyní si představte svůj monitor, na kterém běží vedle sebe několik grafů různých akcií. Není tu dost prostoru, takže každý graf je omezen na délku 20-30 svíček. Na jednom z nich je symetrický trojúhelník. Vzpomenete si, kam jde hlavní trend? Je to dost klíčová informace, neboť zmíněná formace končí většinou výstupem ve směru trendu. S časem klesá pravděpodobnost, že swing proti trendu bude ve formaci úspěšný. Jak se pojistíte proti riskantnímu vstupu proti trendu? Na přepínání grafu není čas. Křivka MA přes pravý dolní roh plochy grafu napoví, že trend je nahoru a je tedy bezpečnější ve formaci swingovat pouze long.

Tip: Zkuste EMA(200) na Forexu místo častých překreslování trendlinek. EMA poměrně spolehlivě odráží cenové skoky, dokud je její sklon výrazný.

Graf č. 1

Z grafu 1 a následného komentáře je zřejmé, že různé indikátory se skutečně chovají různě, přestože jsou si na první pohled velmi podobné. Budeme je tedy využívat v těch situacích, kde jejich specifické vlastnosti mohou vyniknout. Ne tedy jeden indikátor na všechny situace. Zde použitá sada indikátorů se hodí pro časování obchodů pomocí divergencí. Signálem je divergence na všech třech oscilátorech vůči kurzu. Shoda znamená vyšší pravděpodobnost úspěchu. Jak bylo uvedeno výše, zde tento jev chybí kvůli extrémům na dolním i horním obratu.